Martin Flašar

Le Corbusier, E. Varèse, I. Xenakis: Poème électronique (1958). Fakta, kontexty, interpretace

Předmětem disertační práce je Poème électronique (1958), jedno z prvních komplexních multimediálních děl, které důsledně využívá řízení pohybu elektroakustického materiálu v prostoru. Pro prezentaci firmy Philips sídlící v Eindhovenu toto dílo připravila trojice umělců: Le Corbusier, Edgard Varèse a Iannis Xenakis. Poème électronique v této práci figuruje v širším smyslu jako souhrnné označení pro  soubor všech uměleckých počinů, které s pavilonem Philips na Světové výstavě v Bruselu v roce 1958 souvisely. Byl to jednak samotný architektonický návrh pavilonu vypracovaný Xenakisem na půdorysu jeho díla Metastaseis, dále Xenakisovo elektroakustické intermezzo Concret PH, vizuální projekce koncipovaná Le Corbusierem (narativní film pojednávající o vzestupu lidstva kombinovaný se světelným designem), několik skulptur volně zavěšených v prostoru a konečně Varèseho osmiminutová kompozice Poème électronique. Ačkoliv se tato práce snaží předložit výklad projektu Poème électronique jako jedinečného setkání osobních poetik silných uměleckých individualit, analytický důraz je kladen především na zvukovou složku tohoto „totálního uměleckého díla“. Zvláštní důraz je kladen na osobnost solitéra a průkopníka elektroakustické hudby Edgarda Varèse. Ambicí předkládané dizertační práce je sledování tří osobních diachronních vývojových linií hlavních protagonistů, které protínají jistý interpretační rámec konstruovaný estetikami dobových uměleckých směrů a hnutí. O důležitosti Poème électronique pro náš dnešní pohled na historii (elektroakustické) hudby a mediálního umění 20. století svědčí v posledních letech a desetiletích nejen rozvětvená cizojazyčná literatura, ale i různé návraty k tomuto projektu ve formě pokusů o jeho fyzickou či virtuální rekonstrukci.

http://is.muni.cz/th/40864/ff_r/Rigorozni_prace.pdf



Marek Holášek

Pierre Schaeffer v Čechách: domácí reflexe musique concrète

Za „konkrétní hudbu“ (ve francouzském originálu „musique concrète“) považujeme hudební/zvukovou tvorbu vznikající nekonvenční cestou vůči hudbě klasické, tj. základem je materiál, který se ve fázi experimentování následně přetváří v kompozici. Nejznámějším jménem ve spojitosti s „musique concrète“ je francouzský skladatel Pierre Schaeffer. Právě jeho jméno je výchozím bodem bakalářské práce „Pierre Schaeffer v Čechách: domácí reflexe musique concrète“, kde jsou zmapovány odrazy jeho díla v experimentálních pracích umělců v tehdejším Československu. Tato reflexe odhaluje přímé i nepřímé návaznosti na „konkrétní hudbu“ v prostředí tehdejší totality, která umělcům neposkytovala potřebný prostor a svobodu k tvorbě.
http://is.muni.cz/th/400092/ff_b/Bakalarska_prace_518.pdf

 


Dominik Oslej

Počiatky a inštitucionalizácia elektroakustickej hudby v USA

Bakalárska práca pojednáva o začiatkoch elektroakustickej hudby na území USA, ktoré boli formované hlavne v 50. rokoch 20. storočia. Objasňuje tunajšiu situáciu, ktorá sa výrazne líšila od situácie v Európe, kde figurovali prvé experimentálne strediská elektroakustickej hudby s inštitucionálnou podobou a štátnou podporou. Spojené štáty zozačiatku nedisponovali takouto výpomocou, ani stabilnou organizáciou a preto sa profil elektroakustickej hudby v tejto krajine formoval odlišnými prístupmi a metódami založených na úsilí jednotlivcov, ktorých prínosom bol nový pohľad na oblasť elektroakustickej hudby.

http://is.muni.cz/th/356541/ff_b/Dominik_Oslej_-_Bakalarka.pdf

¨

Lukáš Puška

Švédská elektronická hudba 2. poloviny 20. století

Tato práce mapuje počátky elektronické hudby ve Švédsku se zaměřením na její vývoj. Seznámuje nás s průkopníky švédské elektronické hudby, a to od vzniku avantgardní skupiny Fylkingen přes nejvýznamnější švédské skladatele až po založení stockholmského studia Elektronmusikstudion. Práce se úvodem věnuje nové hudební estetice, která se objevila počátkem 20. století a dále také řeší původ označení "hudba elektronická". Práce pak bude zkoumat, zdalipak si švédská kultura razila svou vlastní cestu anebo byla v rámci elektronické hudby ovlivněna kulturou kontinentální Evropy.
http://is.muni.cz/th/382618/ff_b/Bakalarska_prace__Lukas_Puska.pdf



Adam Kvasnička

Špecifiká elektroakustickej tvorby v rozhlasových štúdiách krajín Visegradskej štvorky v 60. a 70. rokoch 20. storočia

Táto práca pojednáva o histórii a jednotlivých špecifikách elektroakustickej tvorby počas 60. a 70. rokov, na území krajín terajšej Visegradskej štvorky. Nakoľko sa elektroakustická hudba komponovala na viacerých miestach, práca sa zameriava predovšetkým na dianie v experimentálnych (elektroakustických) rozhlasových štúdiách jednotlivých krajín a na skladateľov pracujúcich v nich. Načrtáva faktory a udalosti, ktoré predchádzali, prípadne sprevádzali vznik a fungovanie týchto inštitúcii v spomínanom období. 

http://is.muni.cz/th/341774/ff_b/Bc.Praca-341774-2012.final.pdf

 

 

Štěpán David

Tvorba elektroakustické hudby ve Zvukovém pracovišti Československé televize v Bratislavě v letech 1960-1968

Práce Tvorba elektroakustické hudby ve Zvukovém pracovišti Československé televize v Bratislavě v letech 1960-1968 je zaměřena na aktivity prvního studia – Zvukového pracoviště - v Československu, kde se začala produkovat elektroakustická hudba. Je zde popsán celý vývoj od začátku 60. let do doby kolem roku 1968, kdy došlo k zániku Zvukového pracoviště. Část práce je také věnována způsobu tvorby, který se odvíjel od technických a produkčních možností. Dále pak práce pojednává o technickém vybavení studia a také o charakteristice tvorby, která ovlivnila především zvukovou a hudební složku ve filmové tvorbě. 

http://is.muni.cz/th/261239/ff_b/Zvukove_pracoviste_David.pdf

 

Anna Čmelíková

Prostorové kompozice českých a slovenských autorů: Analýza vybraných skladeb z přelomu 60. a 70. let 20. století

Práce se bude zabývat prostorovými kompozicemi českých a slovenských autorů z přelomu 60. a 70. let 20. století. Nejprve vymezíme samotný pojem prostorové kompozice. Téma vyžaduje také kapitolu, v níž bude objasněna základna pro vznik českých a slovenských prostorových kompozic. Hlavní část práce bude tvořena analýzou čtyř prostorových skladeb, které jsou vybrány s ohledem na zaměření práce. Jedná se o tyto skladby: Gurges Rudolfa Růžičky, VIII. symfonie „Antifony“ Miloslava Kabeláče, Profily Ladislava Kupkoviče a Qu´est que c´est la musique? Milana Adamčiaka. Analýza bude založena na hledání způsobu využití prostoru. Cílem práce by mělo být objasnění prostorové kompozice na základě poznatků získaných analýzou a komparovaných s poznatky teoretickými.

https://is.muni.cz/auth/th/382537/ff_m/DIPLOMKA.pdf


Jakub Adámek

Magnetofon jako kompoziční a interpretační nástroj

Práce se zabývá manipulací s magnetofonovým pásem v oblasti elektroakustické hudby s přesahem do hudby populární. První část nastiňuje technologicko-historické kontexty magnetického záznamu zvuku. V druhé části se zabývá jednotlivými styly. Jmenovitě konkrétní hudba, elektronická hudba v Německu, USA a Československu. Závěr textu popisuje princip vícestopého nahrávání populární hudby. Časově zasahuje do období padesátých až sedmdesátých let dvacátého století.

http://is.muni.cz/th/217136/ff_b/Magnetofon_jako_kompozicni_a_interpretacni_nastroj_Jakub_Adamek.pdf


Tomáš Raszka

Elektroakustická hudba, její technologie a proces se zaměřením na československou scénu

Tato práce se zabývá elektroakustickou hudbou, zvukovou technikou a všemi historickými předpoklady pro vznik tohoto hudebního fenoménu. Úvodní část je věnována obecné charakteristice evropské a české elektroakustické hudby a rozdělení této hudby podle zdroje zvuku a způsobu práce se zvukem. Druhá část mapuje historickou základnu od konce 19. stol. až do 80. let 20. stol. se zaměřením na vývoj zvukové techniky. Třetí část popisuje technologické aspekty vnímání a procesování zvuku s nástinem základních tvůrčích postupů. Závěrečná kapitola odkazuje k vývoji elektroakustické hudby v Československu a analyzuje zvuková pracoviště v období 2. pol. 20. stol.

https://is.muni.cz/th/262152/ff_b/BC.pdf


Vít Nohejl

Zdeněk Liška a počátky elektronické hudby v československém filmu

Bakalářská práce pojednává o počátcích elektronické hudby v československém filmu, kdy jsou nejprve rozebírány teoretické koncepty elektronické hudby obecně, aby byla poté stručně předestřena historie artificiální elektroakustické hudby v Československu včetně vznikajících elektroakustických studií a dostupných elektrofonů. V rámci práce je osvětlen význam použití elektronické hudby ve filmu a následuje velký prostor věnovaný nejvýznamnějšímu československému skladateli filmové hudby Zdeňku Liškovi v kontextu tvorby dalších skladatelů filmové hudby - Ilji Zeljenky, Luboše Fišera, Jana Klusáka a Svatopluka Havelky. V rámci práce jsou taktéž analyzována jednotlivá díla, a to zejména Zdeňka Lišky, ve kterých byla ve zvýšené míře užita hudba elektronická, jmenovitě Vynález zkázy, Muž z prvního století a Ikarie XB 1.

https://is.muni.cz/th/210785/ff_b/zdenek_liska_bc_prace.pdf


Bc. Jana Koutná

Musica nova 1969: analýza vybraných skladeb prvního ročníku soutěže konkrétní a elektronické hudby

 Práce sleduje vznik a průběh prvního ročníku kompoziční soutěže v oboru konkrétní a elektronické hudby s názvem Musica nova. Tato soutěž se poprvé konala v roce 1969 ve Studiu pro experimentální hudbu Československého rozhlasu v Plzni, jednom z prvních profesionálních elektroakustických studií v tehdejším Československu. Bohužel následující ročníky soutěže nebyly umožněny kvůli politické nelibosti vůči experimentální hudbě, proto se také v 70. a 80. letech elektroakustická hudba v Československu šířila zejména formou samizdatu. Soutěž Musica nova byla díky Společnosti pro elektroakustickou hudbu obnovena v roce 1992 a jako mezinárodní kompoziční soutěž o nejlepší autonomní elektroakustickou skladbu probíhá dodnes. Hlavním těžištěm této diplomové práce je analýza vybraných soutěžních skladeb z tohoto prvního ročníku, nelze se tedy vyhnout jistému hledání vhodného analytického přístupu k elektroakustické hudbě 60. a 70. let. Výběr analyzovaných skladeb je do značné míry určen dostupností grafických partitur či jiných informačních materiálů, kterých se dochovalo v Českém muzeu hudby jen malé množství, některé informace byly proto získány buď od samotných skladatelů, nebo ze soukromého archivu pana Čestmíra Kadlece, technického pracovníka plzeňského studia, který se podílel na vzniku většiny soutěžních skladeb. Analyzovány jsou skladby Gurges R. Růžičky (1. cena), Biochronos M. Hlaváče (3. cena) a Transposizioni II A. Parsche (4. cena). Pojednáno je však o všech realizovaných soutěžních skladbách: Gandhí Karla Odstrčila (2. cena), Per aspera ad astra Miloše Haaseho (čestné uznání), Maxwellův démon Olivera Rožka, Invence č. I Jana Málka, Kinechromie Václava Kučery a BIS Miloše Štědroně. V zájmu utvoření ucelené představy o práci skladatelů a techniků ve studiu pojednává tato práce i o skladatelích a jejich inspiraci a o podmínkách, ve kterých skladby vznikaly. Nedílnou součástí práce je zvuková příloha na dvou CD

http://is.muni.cz/th/261332/ff_m/Musica_nova_1969__diplomova_prace.pdf

 

Natália Švecová

Hudobná tvorba Rudolfa Růžičku s využitím počítačového programu CCOMP

Bakalárska práca podáva prehľad o tých skladbách skladateľa Rudolfa Růžičku, pri ktorých kompozícii autor využil "program pro kompozici instrumentálních, vokálních a elektroakustických skladeb z oblasti soudobé vážné hudby, jejich automatickou notaci a zvukovou realizaci", ďalej označovaný pod skratkou CCOMP. Práca je doplnená o stručný prehľad historického kontextu doby, v ktorej začal program CCOMP vznikať a taktiež oboznamuje čitateľa s jeho použitím a hlavnými funkciami.

http://is.muni.cz/th/342204/ff_b/Rudolf_Ruzicka_CCOMP_bak.pdf


Martin Berger,

Editor hudebního programu CComP

Seznamte se se strukturou programových modulů programu CCOMP. Navrhněte sjednocení a úpravu modulů CCOMP pro WINDOWS 95 až WINDOWS NT. Realizujte programový celek včetně komunikační vrstvy. V textu diplomové práce popište programové dílo a zpracujte návod k použití programu. Funkci programu demonstrujte na vybraném příkladu. Realizujte sjednocení původních modulů do jednoho celku. Využijte původní program pro převod vstupního souboru do výstupního souboru. Zachovejte pokud možno všechny původní funkce. Navrhněte a vytvořte design programu pro Windows. Realizujte českou i anglickou mutaci výsledného programu. Navrhněte a implementujte možná vylepšení.

https://is.muni.cz/auth/th/4088/fi_m/scan.pdf ; https://is.muni.cz/auth/th/4088/fi_m/priloha.zip?zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DMartin%20Berger:%20%22Editor%20hudebn%C3%ADho%20programu%20CComP%26start%3D1

František Virdzek

Projekt ARCANUM

Bakalářská práce, "Projekt Arcanum", nabízí pro někoho možná neobvyklý pohled do tvorby elektroakustické hudby. V první části práce je představen původní projekt, ze kterého bakalářská práce vychází a který rozšiřuje o další funkcionality a vlastní nápady. Algoritmy pro generování akordů vychází převážně z teorie pravděpodobností a statistiky. Demonstrují distribuční funkce nejznámějších rozložení v akustické podobě. Druhá část práce je zaměřena na program pro tvorbu skladeb a přehrávání audio souborů typu *.wav. Program využívá GUI operačního systému Windows, je napsaný v programovém prostředí Delphi a jeho zdrojové kódy jsou součástí této práce

http://is.muni.cz/th/1409/fi_b/BCPrace.pdf

 

Kateřina Pacíková

Statická kompozice, Mříže, Geneze - audiovizuální trilogie Aloise Piňose a Dalibora Chatrného

Umělecká tvorba skladatele Aloise Piňose a výtvarníka Dalibora Chatrného v 70. letech 20. století přinesla řadu inovativních konceptů a přístupů. Oba autoři spojili své síly v rámci spolupráce na cyklu audiovizuálních děl – Statická kompozice, Mříže, Geneze – o kterých pojednává tato práce.

http://is.muni.cz/th/216651/ff_b/Diplomova_prace_-_Pacikova.pdf

 

Radka Mašková

Alois Piňos: Koncert pro orchestr a magnetofonový pás jako přelomové dílo EAH v Československu

Práce se zaměří na předního brněnského skladatele elektroakustické hudby - Aloise Piňose. Klíčovou skladbou, která odhalí použité technologie, bude Koncert pro orchestr a magnetofonový pás z roku 1964. Práce také analyzuje vztah mezi touto skladbou a paradigmatickým dílem Edgarda Varèse Déserts (1954).

http://is.muni.cz/th/160369/ff_b/Alois_Pinos_Radka_Maskova.pdf

 

 

Lucie Steinocherová

Audiovizuální tvorba Aloise Piňose a Petra Barana

Diplomová práce se zaměří na významného brněnského skladatele Aloise Piňose a jeho spolupráci s filmařem a dokumentaristou Petrem Baranem. Výsledkem jejich dlouholeté spolupráce byly audiovizuální projekty Kontrapunkty přírody (1978), Panta rhei? (1984–5) a Bruma (Zimní slunovrat; 2001). Tyto práce se pokusíme představit v aktuálním dobovém kontextu i v historickém aspektu a následně je analyzovat z hlediska struktury a vztahů jednotlivých složek.

http://is.muni.cz/th/273134/ff_m/Diplomova_prace.pdf

 

 

Tomáš Hambálek

Alois Piňos: Speleofonie a Kateřinské hry jako site specific art

Práce se zaměří na významného brněnského skladatele elektroakustické hudby - Aloise Piňose a jeho skladby Speleofonie a Kateřinské hry z roku 1976. Jejím cílem je analýza skladeb a transformací přírodních procesů do zvuků a jejich následné technické zpracování. Dalším cílem práce je hledání pozic těchto děl v kontextu site specific artu v sedmdesátých letech.

http://is.muni.cz/th/341970/ff_b/Hambalek_DP_-_Alois_Pinos.pdf

 

 

Markéta Staňková

Tvůrčí skupina A

Předmětem bakalářské práce je přehledný pohled na jednotlivé skladatelské osobnosti tzv. tvůrčí skupiny A, jejich profily, díla a vazbu ke skupině. V hudební literatuře existuje řada dílčích statí, článků a ucelených monografií, které jsou věnovány autorům skupiny a jejich individuálním rysům, schází však souhrnné pojednání, jež by reflektovalo fenomén tvůrčí skupiny A jako takový. Práce si klade cíl představit přínos této skladatelské skupiny, jež byla vůbec prvním sdružením v historii Svazu československých skladatelů, k vývoji české soudobé hudby.

http://is.muni.cz/th/52329/ff_b/bakalarka.pdf ; http://is.muni.cz/th/52329/ff_b/PRILOHY.pdf

 

Hanuš Axmann

Interpretace skladeb pro klarinet a elektroniku
Tato práce se zabývá specifickými rysy skladeb pro klarinety s různě pojatou spoluprácí elektroniky. Zaměřuje se na počátky a historii elektroakustické hudby jako takové a jejím postavením v kontextu s klarinetem. Názorně rozebírá a popisuje dvě skladby provedené autorem práce a podává praktický návod pro další interprety, jak k interpretaci přistoupit. V příloze prezentuje praktický seznam skladeb, který může sloužit k výběru skladby interpretem, vyhledání skladby pro určité obsazení nebo jen pro přehled problematiky

https://is.jamu.cz/th/13767/hf_m/text_prace.pdf ; https://is.jamu.cz/th/13767/hf_m/priloha.pdf

Martina Molinger

Interpretace elektroakustických skladeb s využitím příčné flétny
Disertační práce Interpretace elektroakustických skladeb s využitím příčné flétny pojednává o sólových a komorních elektroakustických skladbách, ve kterých se spojuje živý zvuk příčné flétny (případně dalších nástrojů) s elektronikou. Přináší informace o autorkách a autorech zmiňovaných kompozic, o premiérách, dalších provedeních, době a okolnostech jejich vzniku a interpretaci. Součástí práce je jmenný rejstřík skladatelů a jejich děl, notové ukázky vybraných kompozic a CD s audio ukázkami.

https://is.jamu.cz/th/15084/hf_d/disertacni_prace.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Delektroakustick%C3%A1%20hudba%20agenda:th%26start%3D1

Petr Pařízek

Elektronická kompozice - cesta k propojení sónických a akordických prvků v hudbě
Disertační práce "Elektronická kompozice - propojení sonických a akordických prvků v hudbě" pojednává o otázce souvislostí mezi obory hudební kompozice a hudební akustiky. Je zde upozorněno na stěžejní akustické zákonitosti, které platí u všech zvuků, ať už jsou to zvuky vztažené k hudbě nebo od ní zcela oddělované. Poté jsou probrány některé způsoby, jakými lze elektronicky upravovat zvukovou nahrávku. Je rovněž zkoumán jev tzv. "harmonických tónů", primárně s ohledem na akustické úkazy vzniklé souzvukem několika harmonických tónů současně. Téma harmonických tónů je pak dále rozvinuto do oblasti historie intonace v evropské hudbě. Následně jsou zkoumány nové možnosti spojování akordů, které jsou pro tuto práci zcela originální a dosud nebyly nikde systematicky zkoumány a klasifikovány. Konečně je uvedeno několik příkladů, jak lze tyto informace aplikovat v praxi při vlastní kompozici.
https://is.jamu.cz/th/11025/hf_d/Disertacni_prace_2014.pdf